Ve sbírce Stanislava Burachoviče často narazíme na půvabné grafiky. Jednou z nich je pohled na karlovarský měšťanský pivovar, který stával od roku 1732 na místě dnešních Císařských lázní. I když z obrazu dýchá idylka a letní pivní zahrádka vysloveně láká k posezení, byl pivovar trnem v oku mnoha karlovarským měšťanům. Vysoký kouřící komín přímo v lázeňském centru napovídá proč.
Původně se karlovarský pivovar nacházel přímo u Vřídla. Protože ale rušil lázeňský provoz, byl v roce 1729 zbořen a nová budova vystavěna na pozemku na tehdejším konci města. Voda pro pivovar se čerpala tlakovou pumpou přímo z Teplé přes studnu na jejím břehu. Na obrázku ji vidíme ve stavu po roce 1823, kdy byla zkrášlena gotizujícím přístřeškem. Ve svahu směrem k dnešnímu hotelu Imperial vyhloubili pivovarníci do skály rozsáhlé sklepy; měly na délku téměř 120 metrů. Část z nich se dodnes zachovala, i když na rozdíl od 70. let 19. století nejsou přístupné – tehdy je zájemcům ukazovali jako atrakci. Mimořádně půvabný pohled je na pivovarskou restauraci U svatého Václava, která byla otevřena po roce 1880. V té době ale již naplno běžela debata o tom, že by se pivovar měl z lázeňského centra opět poroučet. Kouř ze spalovaného uhlí, který se linul z komínu, nebyl s lázeňským komfortem v souladu. A také stavební rozvoj města na vrcholu své slávy si žádal volných pozemků.
Počátkem roku 1893 byl pivovar zbořen a na jeho místě vyrostly Císařské lázně. Památky na barokní pivovar ale nezůstaly jen v podobě starých fotografii a idealizovaných grafik. Při rekonstrukci lázní v roce 2020 došlo k překvapivému nálezu původního zdiva pivovaru. I díky této kamenné paměti žije pivovar s Císařskými lázněmi dál.
S využitím textu Stanislava Burachoviče „Z historie pivovarnictví v Karlových Varech“ (1999)