O Císařských lázních

Budova Císařských lázní byla vystavěna z podnětu karlovarských lékařů a na náklady města Karlovy Vary. Stavba byla zadána slavné architektonické kanceláři Fellner a Helmer a ve své době šlo o nejmodernější lázeňský dům světa.

Slavnostní otevření proběhlo 5. května 1895 za velkého zájmu světového tisku a široké veřejnosti. Lázeňská budova nabízela více než sto koupelen, ale hlavně unikátní systém zpracování a dopravy slatiny pro přípravu koupelí. Za jeden den lázně obsloužily bezmála dva tisíce osob.

Císařské lázně dostaly své jméno po rakouském císaři a českém králi Františku Josefovi I. Panovník navštívil „své“ lázně jen jednou, během návštěvy Karlových Varů v srpnu 1904. Budovu si prohlédl, ale v lázních a v koupelně, které nesou jeho jméno, se nikdy nekoupal.

Po vzniku Československa bylo zákonem zakázáno připomínat habsburské panovníky a monarchii. V této době se proto z Císařských lázní staly Lázně I.

Až do konce druhé světové války fungovala budova lázní jen během lázeňské sezony – tedy od května do září. Na přelomu 40. a 50. let proto proběhla velká přestavba budovy, která umožnila celoroční provoz. Bohužel během této úpravy došlo k prvním velkým ztrátám na původním vybavení i technologiích.

Z rozhodnutí ministerstva kultury se budova lázní stala součástí seznamu kulturních památek. Budově to ale příliš nepomohlo a její chátrání pomalu pokračovalo.

S rostoucími náklady na údržbu přišlo rozhodnutí o ukončení lázeňského provozu a od konce 80. let byla budova využívána jako kasino. Následně byla již jen příležitostně využívána pro různé společenské a kulturní akce a postupně chátrala.

Z rozhodnutí vlády byla budova Císařských lázní prohlášena za národní kulturní památku – byla tak zařazena na stejnou úroveň jako Pražský hrad, zámek Kynžvart, nebo hrad a zámek v Bečově.

Vlastník stavby, Karlovarský kraj, zahájil celkovou rekonstrukci Císařských lázní. Během téměř čtyřleté obnovy byla budově vrácena její historická podoba a do lázní se opět vrátil život.

Přijďte se podívat sami!